Obnovení ČSR a její vývoj 1945 - 1949



1945 Rozchod s politickým systémem předmnichovské republiky


březen jednání mezi představiteli londýnské vlády a moskevským vedením KSČ o zřízení nové vlády
- ustavena Národní fronta Čechů a Slováků (1945 - 90) sdružení čs. polit. stran (KSČ, KSS, ČSDS, Čs. str. nár. soc., ČSL, SDS), zakotvena Koš. vlád. programem
- bez jejího souhlasu nemohla v ČSR působit jiná polit. strana

3. dubna příjezd prez. E. Beneše a designované čs. vlády z exilu
4. dubna nová vláda jmenována Benešem, v čele Zdeněk Fierlinger (soc. dem.)
- paritní zastoupení čtyř stran (KSČ, Nár. soc., Soc. dem., Lidovci); 3 ministři za každou povolenou stranu; celkem 24 členů, z toho 8 Slov.
- KSČ + KSS 6 křesel: místopřed. vlády K. Gottwald a Viliam Široký,
min. vnitra V. Nosek, informací, zemědělství J. Ďuriš, práce a soc. věcí; min. obrany L. Svoboda (sympatizant s KSČ)
5. dubna Košický vládní program - programové prohlášení nové vlády
- nová vláda bude vládou široké Národní fronty
- uznání Slováků jako nacionálně svébytného národa
- nové orgány státní a veřejné správy lidem volené národní výbory
- potrestání všech váleč. zločinců, zrádců a pomocníků nacistů
- zákaz pravicově orientovaných stran (agrárníci, národ. demokraté, živnostníci)
posílení levicově orientovaných stran (trend v poválečné Evropě)
- konfiskace majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů
- znárodňování průmyslu

5. - 9. května 45 - pražské povstání, v čele ČNR, skončilo příjezdem Rudé a. do Prahy

prezidentské dekrety nahrazovaly v prvních měsících zákonodárnou moc
19. června velký retribuční dekret o potrestání nacist. zločinců, zrádců a jejich pomahačů, zřízení mimořádných lidových soudů; 713 rozsudků smrti
21. června dekret o konfiskaci majetku zrádců
26. června Charta OSN, San Francisco
17. července - 2. srpna Postupimská konference, čtyři D, odsun Němců
16. září dekret o pracovní povinnosti
24. října znárodňovací dekrety - znárod. doly a klíčový průmysl, potrav. prům., banky, soukromé pojišťovny, celkem přes 3 000 podniků (nad 500 zaměstnanců, důležité závody nad 150 zam.)
19. října dekret o čs. koruně, kurs k dolaru 1:50
27. října malý retribuční dekret o trestání provinění proti národní cti, soudily podle něj okresní národní výbory, tvrdé tresty

období divokého odsunu Němců do srpna 1945, vlna pováleč. nacionalismu, krutosti a bezpráví
- na Postupim. konferenci schválen odsun Němců
období organizovaného odsunu od ledna 1946, vysídleno 2 256 000 Němců

14. října sjezdy delegátů národních výborů v Praze a Brně, volba poslanců do prozatímního NS, dohoda uvnitř Národní fronty
28. října prozatímní Národní shromáždění zahájilo svou činnost
- potvrdilo v úřadě prez. E. Beneše, zvolilo si předsednictvo (J. David)
- vyslechlo program. prohlášení 2. vlády (Z. Fierlinger)
listopad - schválen zákon o úpravě hranic se SSSR - postoupení Zakarpatské Ukrajiny

pozemková reforma
vznikl Národní pozemkový fond z konfiskované něm., maďar. a kolaborantské půdy (hl. pohraničí), půda byka rolnickými komisemi a národ. výbory převáděna novým majitelům osidlování pohraničí


1946 Zápas demokracie s komunisty


revoluční tribunál - procesy s kolaboranty, Frank, Tiso, Tuka popraveni
21. ledna zahájen organizovaný odsun sudet. Němců, do října 1946
11. února narušení suverenity ČSR, ze Z zóny vnikla do Štěchovic amer. kolona, odvezení nacist. archívu, březen 1946 vrácen
únor 1946 přijat ústavní zákon - schváleny a prohlášeny za zákon prezidentovy dekrety
duben ústavní zákon o Ústavodárném NS

předvolební kampaň: komunisté rozdávali půdu z Národního pozemkového fondu, který vznikl z konfiskované něm., maďar. a kolaborantské půdy, prosadili bílé volební lístky
26. května tajné a demokratické volby, proz. NS a vláda měly být nahrazeny řádnými orgány Ustavodárné národní shromáždění
poslanci min. křesla

KSČ + KSS - 38,12% - 114 - 7+2
Českoslov. strana národně socialistická 18,37% - 55 - 4
Českoslov. strana lidová - 15,71% - 46 - 4
Demokratická strana - 14,14% - 43 - 4
Českoslov. strana sociálně demokratická 12,10% + SP 39 - 3
Strana Slobody - 0,85% - 3 - 0
Strana práce - 0,71%
prázdné lístky 0,45% 




2. července 46 3. vláda Národní fronty, vítězství komunistů
- předseda vlády Klement Gottwald
- místopřed. Zenkl, Šrámek, Tibeš
- min. vnitra Nosek
- min. obrany Svoboda, min. zahraničí Masaryk - bez pol. příslušnosti

říjen 46 Budovatelský plán, program předložený Gottwaldem, navazoval na Košický vládní program, počátek cesty k socialismu
- úkol vypracovat novou ústavu - k zajištění občan. práv a svobod, zakotvení existence národ. výborů jako orgánů státní moci, nový hosp. řád (znárodnění), poměr Čechů a Slováků
- vyhlášen Dvouletý plán obnovy a rozvoje národ. hospodářství


1947 Marshallův plán


rozkol v Národní frontě, komunisté se uchylovali k mimoparlamentním prostředkům, nekomunist. strany v opozici, snaha zachovat demokracii
- sjednocené odbory, v čele A. Zápotocký
- krize hospodářského vývoje - nespokojenost

studená válka - po druhé válce napětí mezi Východem a Západem, ČSR spojnice mezi Z a V
- sovětizace stř. a východní Evropy, jen ČSR si zachovala znaky formální demokracie
- americká politika: boj proti expanzívnímu postupu Sovětů
březen Trumanova doktrína, amer. prezident rozlišil 2 kategorie států:
- demokratické nebo o dem. usilující - dostanou podporu USA
- totalitní
5. června Marshallův plán, amer. státní tajemník G. C. Marshall nabídl ve svém projevu pomoc všem evropským zemím k obnově válkou zničeného hospodářství, podmínkou bylo přijmout demokratický směr vývoje
- SSSR a jeho satelity odmítly účast, i když Polsko a Jug. měly zájem o účast, jediné Čs, chtělo o plánu jednat
- vláda vyslala delegaci vedenou Gott. do Moskvy, Stalin prohlásil, že účast ČSR na M. plánu bude chápat jako čin namířený proti SSSR, odmítnutí M. plánu, dohoda o hospod. spolupráci mezi ČSR a SSSR
léto 1947 "železná opona", dva ekonomicky nezávislé celky V (vliv SSSR) a Z (vliv USA)


1948 Únorový převrat


únor 1948 vládní krize, neshody při jednání o nové ústavě, rozhodující střetnutí -poměry v Bezpečnosti (krčmáňský případ, mostecká aféra), nekom. strany požadovaly jejich objasnění
- min. vnitra Nosek - přesuny ve velitelském sboru Bezpečnosti, vláda mu nařídila zastavit rozkazy, Nosek se odmítl podřídit
17. únor 48 ministři nár. soc., lid. a dem. strany - nebude-li usnesení splněno, podají demisi, doufali že se připojí i soc. dem.
- Beneš mohl vypsat předčasné volby nebo demisi odmítnout a donutit kom., aby se podřídili rozhodnutí vlády
20. února Nosek dosud nesplnil usnesení vlády, 12 min. podalo demisi
kom. přišli hned s návrhem na řešení krize
25. února nemocný Beneš donucen přijmout demisi, jmenoval vládu složenou skoro jen z komunistů; min. školství Nejedlý, min. zahraničí Masaryk
KSČ převzala moc, budování totalitního politického systému, moc soustředěna v rukou KSČ, mimo dem. kontrolu

akční výbory Národní fronty - čistky, lidové milice
10. března Jan Masaryk nalezen mrtev
duben znárodňovací zákony, podniky s více než 50 zaměstnanci, brzy i menší
9. května Národní shrom. přijalo ústavu 9. května, lidově dem. vláda dělníků a rolníků, cesta budování socialismu; stejná hymna a státní symboly

30. května 48 volby do parlamentu, zastrašování, společná kandidátka
Národní fronty, žádný opoziční politik, falšovány
- pro kandidátku hlasovalo 89,2 voličů, bílé lístky 10%
7. června Beneš abdikoval
14. června Klement Gottwald zvolen prezidentem
15. června jmenována 5. poválečná vláda, předseda Antonín Zápotocký
červen Všesokolský slet, střet s Bezpečností i při pohřbu Beneše (září 48)


po únoru 1948 Teror jako prostředek přeměny společnosti


Zákon na ochranu lidově demokratické republiky, tábory nucených prací
vlna represí 1948 - 1954 proti 1/ příslušníkům bývalých nekomunist. stran
2/ katolické církvi
3/ funkcionářům strany
politické procesy se "škůdci" republiky
- prokurátoři
květen 1950 - proces s Miladou Horákovou, poslankyně za Nár. soc.; 14 rozsud.+
- vyšetřovací metody: fyzické násilí, psychický nátlak, drogy, inscenované popravy

sovětští poradci v Bezpečnosti, armádě i hosp. od r. 1949, pověřeni Stalinem pomoci zavádění sovět. zkušeností, úkol hledat třídního nepřítele uvnitř kom. strany
- zatýkání nejvyšších stranických funkcionářů
- proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s gen. taj. KSČ Rudolfem Slánským, antisemitismus, 11 rozsudků smrti
- arcibiskup Beran uvězněn, všechny kláštery zavřeny
rozbita veškerá kom. opozice

poúnorová emigrace - nesouhlas s kom. režimem
- Zenkl, Ripka, Stránský, Peroutka, Tigrid, Ingr, Moravec
- československý exil nejednotný, neúspěšný pokus o exil. vládu, Rada svobodného Československa, v čele Petr Zenkl
- rozhlasové stanice Svobodná Evropa z Mnichova, Hlas Ameriky z Washigtonu


Základy socialistické ekonomiky


- likvidace soukromého sektoru
- ústřední plán - Státní úřad plánovací, socialist. soutěže, údernická hnutí
- přestavba průmyslu - důraz na těžké strojírenství, zbrojní výroba, zbrždění ostatních odvětví hosp.
- zahraniční obchod přeorientován na SSSR a jeho satelity, diktát SSSR
1949 RVHP - Rada vzájemné hospodářské pomoci, koordinace ekonomik uvnitřsovět. bloku, cílem nezávislost na kapital. světě
kolektivizace zemědělství
1949 zákon o jednotných zem. družstvech
1949 - 53 násilné združstevňování, zoufalá hospodářská situace
1955 - 58 druhá vlna kolektivizace




Ústavy vydané v Československu:

1918 13. listopad prozatímní ústava vyhlášená Národním výborem
- Národní shromáždění vznikne rozšířením Národ. výboru
1920 29. únor Ústavní listinu Československé republiky, přijata revolučním NS
1938 15. prosinec Zmocňovací zákon, změny ústavy vyvolány vznikem Druhé republiky
1948 9.května Ústava 9. května, komunistická, cíl vybudovat socialismus
1960 "Novotného ústava", v ČSSR byl budován socialismus

1968 úpravy ústavy, zejm. s ohledem na federalizaci

Vývoj našeho státu 1949 - 1995
50. léta


1953 zemřel Stalin, 14 dní po něm Gottwald
prezidentem zvolen Antonín Zápotocký
předseda vlády Viliam Široký
vedoucí strany Antonín Novotný
30. května měnová reforma, zrušen lístkový systém, zavedeny jednotné maloobchodní ceny náklady vzrostly, nespokojenost, protivládní masové demonstrace
- katastrofální stav hospodářství
červenec 53 Zápotocký pozván do Moskvy, sovět. vláda mu vytkla nereálné plánování, přílišný důraz na těžký průmysl
nový politický kurs - důraz na lehký prům. a životní úroveň, dodržování zákonnosti
- ve skutečnosti jen minimální změny


1955 - 58 nová vlna kolektivizace
1956 krátké uvolnění
únor 1956 XX. sjezd KSSS, Chruščov vystoupil s kritikou kultu osobnosti, odhalil jeho zločiny
- u nás diskuse a potřebných změnách, o odstranění chyb (ne o potrestání váleč. zločinců)
- sjezd Svazu spisovatelů
Polsko červenec 1956, dělnické bouře, rehabilitace části obětí pol. procesů
Maďarsko podzim 1956, kritika stalinismu antikom. revoluce
ČSR u nás komunisti provedli čistky ve vlastních řadách
1957 Záp. zemřel, prezidentem zvolen Antonín Novotný, zároveň první tajemník KSČ, nejvyšší stranická a státní funkce v jedněch rukou

60. léta


- vlna revolučného teroru odezněla
- lidem se dařilo lépe: osobní spotřeba stoupala, komplexní sociální a nemocenské pojištění pro všechny, skoro všichni se měli stejně, mzdová nivelizace
- uniformita příjmů, uniformita spotřeby, úzký sortiment zboží na trhu (Darex, Tuzex - záp. zboží)
- nedostatek niterných hodnot ve spol. (okrádání, nepoctivá práce, rozvodovost, konzumní životní filozofie...); nezájem obyv. o veřejné věci
- svátky a oslavy (1. máj...), spartakiády, folklórní slavnosti
- vysoká zaměstnanost žen


1960 nová socialistická ústava, likvidace prvků slovenské autonomie
změněn oficiální název státu - ČSSR, státní znak

1963 ekonomika - zhroucení třetí pětiletky (1961 - 65), uvolnění ideologických bariér, diskuse o úloze trhu za socialismu
1964 schváleno, že je možné spojit působení trhu se socialist. plánováním
1965 ekonomové pod vedením Oty Šika získali podporu Novotného, realizace projektu
1967 krize nové reformy obnoveny administrativní zásahy do ekonomiky, návrat ke starým, osvědčeně neosvědčením postupům

rok 1968 - Pokus o reformu socialismu 


- pokus o vnesení lidského rozměru do socialismu, koncepce "socialismu s lidskou tváří"
příčiny: - potřeba radikální ekonomické reformy (diskuse o ní už r. 1964)
- zemědělství nesoběstačnost ve výrobě potravin
- průmysl. výrobky na Z trzích neschopny konkurovat
- obnovená vlna kritiky stalinismu na XXII. sjezdu KSSS vystoupení české inteligence ve prospěch obrodného procesu
obrodný proces v KSČ 
červen 1967 - V. sjezd ČSM - hlasy ve prospěch plurality mládeže
- IV. sjezd spisovatelů - otevřené popření morálního práva KSČ na její vedoucí úlohu ve společnosti, kritika její úlohy v 50. letech
říjen 1967 - ostrá kritika neschopnosti ÚV KSČ řešit celospol. problémy (od základ. org.)
- "strahovské události" - opakované výpadky el. proudu spontánní demonstrace studentů z kolejí, brutálně napadena VB, student. nepokoje a mítinky
leden 1968 - plenární zasedání ÚV KSČ zbavilo Novotného funkce 1. tajemníka, v čele strany Alexander Dubček
- reformní komunisté (Josef Smrkovský, Zdeněk Mlynář) nemysleli na zavedení pol. pluralismu, ale chtěli zpravovat veřej. záležitosti lépe než dosud
březen 1968 - Novotný rezignoval na úřad prezidenta
30. března 1968 - prezidentem zvolen Ludvík Svoboda
- jmenoval novou vládu, v čele Oldřich Černík, předseda Národ. shrom. Josef Smrkovský; volby do parlamentu odloženy; zahájena práce na přípravě federativního uspořádání státu
duben 1968 - ÚV přijal Akční program KSČ
květen 1968 - plenární zasedání ÚV KSČ, povolen tržní model; činnost obnovil Junák, Sokol, založeny nové organizace, KAN, Klub 231
- útoky zemí Varšavské smlouvy na demokratizační proces v ČSR, červen 1968 - cvičení vojsk Varš. sml. na našem území, nenávistná kampaň sovět., východoněm. a bulhar. tisku
27. června 1968 - některé noviny otiskly "Prohlášení 2000 slov" - v reformním procesu je třeba pokračovat bez ohledu na KSČ, v případě potřeby i proti jejím zájmům
červenec 1968 - porada představitelů SSSR, NDR, Bul., Pol., Maď. do Varšavy, formulována zásada Brežněvovy doktríny: povinnost kom. stran bránit socialismus a mezinár. postavení socialist. společenství právo mocensky zasahovat do vnitřních záležitostí socialist. států
společný dopis pěti stran - ÚV KSČ zamítavé stanovisko
červenec - srpen 1968 - schůzka členů politbyra ÚV SSSR a předsednictva ÚV KSČ v Čierné nad Tisou, marný nátlak sovětů; další jednání (Bratislava, Karlovy Vary, Komárno)
20. srpna 1968 - předsednictvo UV KSČ (Bilak, Rigo, Kapek, Piller, Indra) se pokusilo využít situaci ke změně polit. kurzu
- vpád vojsk Varšavské smlouvy, druhý den území ČSR obsazeno cizími vojáky

- představitelé KSČ a státu odvlečeni do SSSR (Dubček, Černík, Smrkovský, Kriegel, Šimon, Špaček)
- spontánní odpor proti okupaci - manifestace, stávky, plakáty, nápisy...; zkrachoval pokus o zřízení kolaborantské "dělnicko-rolnické vlády"
- demokrat. svět invazi odsoudil, upřímné, ale neúčinné projevy solidarity
- mimořádný sjezd KSČ (XIV. - ale později anulován) - požadavek stažení cizích vojsk
23. srpna 1968 - zahájení sovětsko-českoslov. jednání v Moskvě, delegace vedená prez. Svobodou + odvlečení předst. vlády
- delegace se podřídila Brežněvovu diktátu, souhlas s časově neomezenou přítomností sovět. vojsk na našem území; moskevský protokol - podepsali jej všichni kromě Kriegla
28. srpna 1968 - mimořádný sjezd KSS, který se původně přihlásil k závěrům vysočanského sjezdu, se od nich z iniciativy G. Husáka distancoval

srpen 1968 - duben 1969 - První fáze normalizace


- normalizace proběhla v několika fázích
- ČSSR už nebyla právním a suverénním státem
- nové politické faktory: 
- okupační armády (do konce r. 1968 odešla většina jednotek kromě sovětských) 
- velvyslanectví SSSR (složky napojené na sovět. rozvědku), vojenské komandatury v posádkových městech
hrubé vměšování do čs. vývoje, dezinformační kampaň proti reformní pol. ("Zprávy", stanice Vltava)
- společnost se však nehodlala ihned podřídit mocenskému tlaku, síla veřejného mínění, představ. obrodného procesu - snaha zachovat některé jeho výsledky 
- kontroloři - členové politbyra (Vasilij Kuzněcov), hl. sovět. ideolog Michail Suslov
- "normalizátoři" - Indra, Bilak, Švestka, Fojtík, Lenárt, Kolder
říjen 1968 - přijat zákon o československé federaci, zakotvil rovnoprávné postavení čes. zemí a Slovenska; zdánlivé posílené pozic reformních kom.
- ale zmrazeny všechny ekonomické a polit. reformy; vzestup emigrace
listopad 1968 - zformována probrežněvovská frakce vedení KSČ, zahájila nástup k moci; šéfrezident sovět. rozvědky Viliam Šalgovič - příprava schématu "očisty společnosti"
- zasedání ÚV KSČ, prosazování probrežněv. sil; musel odstoupit Smrkovský
- pro normalizaci se vyslovil i prezident Svoboda
prosinec 1968 - ostrá konfrontace Brežněva s čs. delegací v Kyjevě, odliv reform. tendencí příliš pomalý, prosazoval čistky v KSČ i v celé spol. 
mobilizace stalinist. skupin u nás, požadavky rázné odvety proti reform. kom. (Levá fronta, Socialistická akademie x student. hnutí, odpor)


1969 - sebeupálení Jana Palacha a Jana Zajíce
- ústupy v obl. ekonomické, tendence centrálně řídit národní hospodářství, nepřipustit svobodu podnikání...
- "hokejový týden" - vítězství ČSSR nad mužstvem SSSR pol. podtext, oslavy, projevy nespokojenosti s okupací
- kolaborant. složky bezpečnosti zinscenovaly útok na pražskou kancelář Aeroflotu, sovět. posádky mobilizovány represe

duben 1969 - podzim 1969 - Nástup normalizátorů a politické čistky


- Brežněv rozhodl o likvidaci reformistů v KSČ, vládě, parl.,...
duben 1969 - plénum ÚV KSČ odvolalo Dubčeka, poté vyloučen z KSČ
čistka v celé společnosti až do r. 1971
- Gustav Husák v čele KSČ
normalizační program:
- základem analýza Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti od XIII. sjezdu KSČ, sovětská akce prezentována jako bratská a internacionální pomoc, události 1968-69 jako kontrarevoluce
- 1. výročí sovětské okupace - řada obětí střelby SNB, ČSLA, a Lid. milicí

3. fáze normalizace


- návštěva čs. delegace v Moskvě v duchu moskevského diktátu, další osoby musely opustit pol. scénu
květen 1970 - podepsání nové smlouvy mezi SSSR a ČSSR o vzájemné pomoci a spolupráci uznání vazalské závislosti
- nová vlna čistek, zakládání nových organizací (SSM)
- nová generace socialist. pol. (Varholík, Čmolík, Himl. Poledník)
- směrnice vytvářející kádrové bariéry, StB - sledování mnoha lidí, omezena možnost vycestovat do Z států, byrokratizace státního aparátu
- silná vlna emigrace


1975 - Gustav Husák prezidentem
1977 - hnutí Charta 77 vyzvalo normalizační režim k demokrat. otevřené diskusi na legálním základě; umělecká a vědecká inteligence
- dohled nad dodržováním lid. práv v ČSSR, upozorňování na nezákonnosti a porušování tehdy platné kom. ústavy, snaha o zahraniční publicitu těchto excesů
- Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných
1987 - M. Jakeš generálním tajemníkem ÚV KSČ
1988 - 89 - narůstající demonstrace policejně potlačovány (1988 - 20. výročí sovět. intervence; 1989 - "Palachův týden")
17. listopad 1989 - potlačení studentské demonstrace, počátky demokrat. ústavních, politických a ekonomických změn
29. prosinec 1989 - prezidentem zvolen Václav Havel
1990 - změna názvu (ČSFR) a státního znaku
1990 - 91 - odchod sovět. vojsk z čs. území
- zrušena Varšavská smlouva

 

Jak vybrat LED žárovku?

(c) 2004 - 2014 Emo, Všechna práva vyhrazena!