Pohádka o logaritmu

 

Bylo nebylo. Na jednom definičním oboru byl definován

mocný logaritmus, který měl za dceru krásnou funkci. Sinus

x, jak se jeho dcera jmenovala byla skutečně nádherná. Její

ladná křivka byla zvýrazněna absolutní hodnotou, kterou si

ráda oblékala, půvab jí dodávala i velká frekvence a krásná

amplituda na sympaticky souměrném oboru hodnot. Při úsměvu

roztomile špulila periodu a nevadil ani její mírný

cosinovitý předkus.

Funkce na celém definičním oboru žily spokojeně a mocný

logaritmus všechny uznávaly jako svého pána a vládce. Ale

jednoho dne se blízko logaritmického pravítka, kde král

sídlil, usadila hrozná derivace. Terorizovala pravé i levé

okolí a derivovala vše co jí přišlo do cesty, až všude kolem

ležely jen samé nuly. Jednou vzkázala králi:"Za týden

zderivuji tvoji dceru". I bylo mnoho smutku v prstencovém

okolí, až král rozhodl:"Sinusoidu a půl definičního oboru

dostane ten, kdo nás zbaví té hrozné derivace."

Zpočátku se hlásilo mnoho funkcí, které se chtěly s

nepřítelem utkat. Ale dny ubíhaly, a po derivaci vždy

zůstávaly jen nuly. Statečné složené funkce metaly po

derivaci své parametry,kvadratické funkce chtěly v boji

využít parabolický tvar svých grafů, ale všichni podlehli. S

úspěchem se nesetkal ani exponenciální rytíř, který se sice

domníval, že je pro derivaci neporazitelný, ale ta jej

chladnokrevně zderivovala při základu y. O nabídce krále se

dozvěděl i šlechtic Arcus von Sinus. Byl moudřejší než

všichni ostaní, a proto se nevydal přímo do boje, ale

nejdříve vyhledal starý moudrý integrál, který měl v boji s

derivacemi velké zkušenosti. "Dobře jsi udělal, že jsi za

mnou přišel," řekl mu integrál."Dám ti tři dary, které ti v

boji pomohou. První je exponenciální štít. Je tvořen

složenými exponenciálními funkcemi s různými proměnnými, a

proto je velmi těžké jej zderivovat. Můj druhý dar je tento

integrační meč. Je to jediná zbraň, která je schopna

derivaci porazit. Třetím darem je tento cyklometrický

amulet. Bude ti stále připomínat abys při integraci nikdy

nezapomněl přičíst konstantu. A teď jdi a determinant tě

provázej."

A přišel den, kdy měla být zderivována krásná princezna

Sin x. Doprovázena lehkými lineárními funkcemi kráčela

princezna k doupěti strašlivé derivace. V tom se přiřítil

Arcus von Sinus na ohnivé limitě a zvalal:"Nic se neboj

krásná Pann...(?)...funkce. Jsem tu abych tě zachránil" a

pobídl svou limitu ke cvalu. V tom už vylézá derivace ze

svého doupěte. Zahlédla bojovníka a vrhá se na něj. Arcus

však nečeká a útočí svým integračním mečem, exponenciálním

štítem kryje kažý pokus o derivaci. Všude kolem odletují

zkrvavené parciální zlomky a po zemi se bezvládně povalují

vnitřní funkce. Konečně se i derivace sesunula na zem. "A je

to." zaradoval se von Sinus. V tom se mu ale v

exponenciálním štítu zjevil starý moudrý integrál se zrzavým

plnovousem:"Moment princi. Druhá derivace ti nic neříká ?" A

skutečně. Z doupěte už leze druhá derivace a sápe se na

rytíře. A zase boj, zase zlomky a elementární funkce všude

kolem. Ale nakonec byl princ i s druhou derivací hotov. Pak

nahlédl do skript. "Ne, třetí derivace už skutečně

neexistuje," oddechl si. A už se k němu ženou šťastné funkce

a oslavují vítězství nad derivací.

I starý mocný logaritmus přišel a děkoval. Pak se

zeptal Arcuse, jak se s ním vyrovná. " Jsem chrabrý funkční

předpis a šlechtic Arcus von Sinus. Dejte mi svoji dceru,

krásnou Sin x a budu spokojen. Dostal tedy princeznu a měli

spolu krásnou konstantu.

A jestli nezemřeli, konvergují dodnes.


Vtipné texty - úvod   © 2004-2014 Emo